Země Moravskoslezská

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Upravit}} {{Infobox zaniklý stát | název = Země Moravskoslezská | rok vzniku = 1782 | rok zániku = 1849 | rok vzniku 2 = 1928 | rok zániku 2 = 1948 |více před =ano | před 1 = Markrabství moravské | před 1 vlajka = Flag_of_Moravia.png | před 2 = Rakouské Slezsko | před 2 vlajka = Flag_of_Czech_Silesia.png | před 3 = Země moravská | před 3 vlajka = Flag_of_Moravia.png | před 4 = České Slezsko | před 4 vlajka = Flag_of_Czech_Silesia.png | více po = ano | po 1 = Markrabství moravské | po 1 vlajka = Flag_of_Moravia.png | po 2 = Rakouské Slezsko | po 2 vlajka = Flag_of_Czech_Silesia.png | po 3 = Československá republika | po 3 vlajka = Flag of Czechoslovakia.png | vlajka = | znak = | znak velikost = | mapa = Země Moravskoslezská na mapě dnešního Česka.png | mapa poznámka = Země moravskoslezská na mapě dnešního [[Česká republika|Česka]]. Zeleně je vyznačena její [[Morava|moravská]] část, žlutě její [[České Slezsko|slezská]] část, červeně [[moravské enklávy ve Slezsku]] podléhající do roku [[1928]] slezskými správním a soudním orgánům, ale například daňově a právně nadále podřízené Moravě. | hlavní město = [[Brno]] | rozloha = | rozloha poznámka = | nejvyšší bod = [[Praděd]] | nejvyšší bod poznámka = 1 492 m | nejdelší řeka = [[Morava (řeka)]] | nejdelší řeka poznámka = 354 km | počet obyvatel = | počet obyvatel poznámka = | jazyky = [[čeština]], [[němčina]], [[polština]], [[slovenština]] | národnostní složení = [[Češi]], [[Němci]], [[Poláci]], [[Židé]], [[Rómové]], [[Moravští Chorvati]], [[Slováci]] | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] <small>(státní náboženství)</small> | měna = | státní zřízení = | vznik = 1. prosince 1928 | zánik = 31. prosince 1948 }} '''Země Moravskoslezská''' <ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2795</ref> byly dva správní celky, jež existovaly poprvé mezi lety 1782 a 1849 a podruhé mezi lety [[1928]] a [[1948]]. == Habsburská monarchie (1782 - 1849) == Země Moravskoslezská byla původně vytvořena v roce 1782 sloučením [[Morava|Moravy]] a [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]] v jednu správní jednotku v rámci [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Správní institucí Země moravskoslezské bylo [[Moravskoslezské gubernium]] se sídlem v Brně. Morava a Slezsko však i nadále měly samostatné stavovské orgány. Země Moravskoslezská byla rozčleněna na osm [[Kraje v Česku|krajů]]: Brněnský, Olomoucký, Znojemský, Jihlavský, Hradišťský, Přerovský, Opavský a [[Těšínský kraj]]. Správním střediskem bylo [[Brno]]. V roce 1850 byla tato země zrušena a rozdělena na korunní země [[Markrabství moravské]] a [[Rakouské Slezsko|Slezsko]] („Vévodství Horní a Dolní Slezsko“). Ty pak byly na krátký čas (od 5. listopadu 1860 do [[29. březen|29. března]] 1861) opětovně spojeny v jeden celek. == Československo ([[1928]] - [[1948]]) == [[Soubor:Morava-Slezsko.okresy.1938.png|thumb|Správní členění země Moravskoslezské v letech 1928 - 1938]] [[Soubor:MSl-okresy.1938.png|thumb|Statutární města, a politické a [[soudní okres]]y země Moravskoslezské v letech 1935 - 1938]] [[První republika]] převzala při svém [[Vznik Československa|vzniku]] [[28. říjen|28. října]] [[1918]] v pozměněné formě [[Země Československé republiky|zemskou správu]] z doby [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Po neuskutečnění [[župa#Československo|župní reformy]] byly zákonem 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“<ref>http://www.kirk.webzdarma.cz/92_1928_novela_organisacniho_zakona,_125_1927_organisacni_zakon_a_126_1927_o_volbach_do_zemskych_a_okresnich_zastupitelstev.pdf</ref> ze dne [[14. červenec|14. července]] [[1927]] [[země Moravská]] a [[České Slezsko|Slezská]] sloučeny k [[1. prosinec|1. prosinci]] [[1928]] <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = ''V. Odpověď min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Špačka o zřízení samostatné politické obce Nového Vrbna z osady Nové Vrbno, politické obce Jerlochovic v politickém okrese Nový Jičín (tisk 362/VI)'' | url = http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0555_00.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 6.9.2010 | vydavatel = | místo = | jazyk = čeština }} </ref> do jednoho správního celku, země Moravskoslezské. Důvodem pro vznik země Moravskoslezské byla nejen relativně malá rozloha Českého Slezska, ale také snaha omezit politický vliv zdejších [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] a [[Těšínsko|těšínských]] [[Poláci|Poláků]]. Nově zřízená země Moravskoslezská existující od 1. prosince [[1928]] do 31. prosince [[1948]] byla vedle [[země Česká|země České]], [[Slovensko|země Slovenské]] a [[Podkarpatská Rus|země Podkarpatoruské]] jednou ze čtyř samosprávných zemí [[Československo|Československa]] a měla rozlohu 26 807,55 [[Kilometr čtvereční|km²]] <ref>http://www.kirk.webzdarma.cz/statisticke_udaje_za_Zemi_Moravskoslezskou_k_roku_1930.pdf</ref>. Spojení Slezska s Moravou do jedné země vyvolalo protesty slezských [[Češi|Čechů]], [[Němci|Němců]] i [[Poláci|Poláků]]. Nejostřeji protestovali [[Těšínsko|těšínští]] [[autonomie|autonomisté]] - tzv. „[[Šlonzáci]]“, vedení [[Josef Koždoň|Josefem Koždoněm]].<ref>Gawrecká (2004), str. 96.</ref> Hlavním městem země Moravskoslezské bylo [[Brno]], v němž byl zřízen Zemský úřad pro Zemi moravskoslezskou. Nejvyšším článkem územní samosprávy pak byla zemská samospráva. Nejvyšším orgánem zemské samosprávy v Zemi moravskoslezské bylo šedesátičlenné [[Zemské zastupitelstvo]]. Funkční období členů zastupitelstva bylo šestileté, jeho předsedou se stal z titulu svého úřadu [[zemský prezident]]. Zemské zastupitelstvo volilo ze svých řad [[Zemský výbor]], jenž měl dvanáct členů. Také jemu předsedal zemský prezident. Ten také zastupoval Moravskoslezskou zemi navenek jako [[právnická osoba|právnickou osobu]] a podepisoval písemnosti, vydané jejím jménem. Působnost Zemského zastupitelstva se dělila na činnost hospodářskou a správní, normotvornou, na působnost ve správním [[soud|soudnictví]] a na působnost poradní a iniciativní. Podle vládního nařízení 128/1928 Sb. došlo se vznikem Země Moravskoslezské došlo k úpravě hranic politických okresů Bílovec, Hlučín a Opava; zároveň však města [[Frýdek]], [[Jihlava]], [[Kroměříž]], [[Uherské Hradiště]] a [[Znojmo]] přišla o postavení statutárního města a jejich území byla spojena s územím politického okresů, jichž byla centry. Současně s tím došlo i k zániku dosavadních [[Moravské enklávy ve Slezsku|Moravských enkláv ve Slezsku]], jakožto specifického správního území. V Zemi moravskoslezské existovalo nyní čtyřicet pět okresních úřadů a magistráty dvou [[statutární město|statutárních měst]] [[Brno|Brna]] a [[Olomouc]]e, přičemž hranice jednotlivých soudních a politických okresů i nadále plně respektovaly hranici mezi někdejší moravskou a slezskou zemí. K [[1. říjen|1. říjnu]] [[1935]]<ref>http://www.kirk.webzdarma.cz/statisticke_udaje_za_Zemi_Moravskoslezskou_k_roku_1930.pdf</ref> pak z částí území politických okresů Holešov, Uherské Hradiště a Uherský Brod vzniká nový politický okres Zlín. === Druhá republika === [[Soubor:Uprchlíci z Břeclavska.gif|thumb|Čeští uprchlíci ze zabraného pohraničí na Břeclavsku si odvážejí svůj majetek na žebřiňácích]] [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] z roku [[1938]] byly pak z této země vytrženy rozsáhlé převážně německojazyčné oblasti na severu a jihu, které se staly součástí [[Sudety|Sudetoněmeckých území]] ([[němčina|německy]] ''Sudetendeutsche Gebiete''), zhruba polovinu československé části [[Těšínsko|Těšínska]] přibližně v rozsahu politických [[okres]]ů Fryštát a Český Těšín připojilo [[Polsko]], takže Československu zůstala jen malá část Slezska přibližně v rozsahu politického okresu [[Politický okres Frýdek|Frýdek]]. [[15. duben|15. dubna]] 1939 byla okupovaná jihomoravská území začleněna do [[Zemské hejtmanství Dolní Podunají|Zemského hejtmanství Dolní Podunají]], které bylo [[1. květen|1. května]] [[1939]] přeměněno v [[Říšská župa Dolní Podunají|říšskou župu Dolní Podunají]]). Obsazená severomoravská území a slezská území v rozsahu téměř shodným s územím někdejšího [[Opavský kraj|Opavského kraje]] byla [[1. květen|1. května]] [[1939]] v rámci nově zřízené říšské župy [[Sudety|Sudetenland]] začleněna do [[vládní obvod|vládního obvodu]] Opava, zbytek území ([[Hlučínsko]]) se stal součástí [[Pruské Slezsko|Pruské provincie Slezsko]]. Po té co Německo v roce 1939 obsadilo většinu dosavadního [[Polsko|Polska]], byla k Pruskému Slezsku připojena i území na Těšínsku, která Polsko získalo na základě Mnichovské dohody v roce 1938. === Německá okupace === [[Soubor:Německé vojsko v Olomouci 15 3 1939.gif|thumb|Německé vojsko v Olomouci 15. 3. 1939]] Dne [[15. březen|15. března]] [[1939]] jsou dosud neobsazené části [[Čech]] a země Moravskoslezské obsazeny [[nacismus|nacistickým]] [[Německo|Německem]] a následně byl na jejich území [[16. březen|16. března]] 1939 zřízen [[Protektorát Čechy a Morava]], jehož součástí byly až do osvobození. K [[1. listopad]]u [[1940]] protektorání vláda [[s:Vládní nařízení o některých změnách obvodů zemských úřadů v Praze a v Brně|svým nařízením č. 388/1940 „O některých změnách obvodů zemských úřadů v Praze a v Brně“]] připojila k zemi Moravskoslezské okrajové oblasti východních Čech v oblasti [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Důvodem pro tyto změny byl především tlak obyvatelstva německého ostrůvku na Jihlavsku <ref>{{Citace monografie| příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Dějiny Moravy 4 | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně | místo = Brno | rok = 2004 | isbn = 80-7275-044-5 | kapitola = Život v protektorátu | strany = 185 | jazyk = čeština }}</ref>. Jednalo se o soudní okresy Polná, Štoky (k němuž byla připojena východní část soudního okresu Německý Brod), které byly začleněny do politického okresu Jihlava; soudní okres Přibyslav (k němuž byla připojena i severovýchodní část soudního okresu Německý Brod), který byl začleněn do politického okresu Nové Město na Moravě; protektorátní část politického okresu Jindřichův Hradec, který byl začleněn k nově zřízenému politickému okresu Telč (okresní úřad sem byl přeložen z [[Dačice|Dačic]], které sice ještě náležely k protektorátu, ale byly těsně za jeho hranicí); a jihovýchodní část politického okresu Polička, která byla v rámci Moravy začleněna do soudního okresu Kunštát v politickém okrese Boskovice. === Po osvobození === Po osvobození dochází k obnovení Země moravskoslezské v původním rozsahu a obnově původního členění na politické okresy ke stavu ze září 1938. Odchylkou od původního stavu bylo nové statutární město [[Ostrava|Moravská Ostrava]] (od roku [[1946]] [[Ostrava]]) vzniklé jako městský okres roku [[1941]], dále uznání začlenění téměř celého soudního okresu Frýdku a nepatrné části soudního okresu [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]] do politického okresu Místek, navrácení statusu statutárního města [[Opava|Opavě]] k [[1. leden|1. lednu]] [[1946]]<ref>http://is.muni.cz/th/145986/ff_b/Vytisk-Opava1945-48.pdf</ref> spojené s rozšířením města o dvě sousední obce a jedno město, a uznání připojení [[městys]]u [[Líšeň|Líšně]] ke statutárnímu městu Brnu. V reakci na požadavek obnovení [[České Slezsko|Slezské]] samosprávy dochází ke vzniku [[Slezská expozitura země Moravskoslezské|Slezské expozitury země Moravskoslezské]] se sídlem v [[Ostrava|Ostravě]], do níž byly vedle území původního [[České Slezsko|Českého Slezska]] začleněny také původně moravské politické [[okres]]y Nový Jičín, Místek a zrušený politický okres [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]]. Po parlamentních volbách, které proběhly 26. května [[1946]] získali komunisté vliv také na Moravě. Výsledky voleb se promítly i do vedení a činnosti národních výborů, včetně Zemského národního výboru pro Zemi moravskoslezskou, jehož novým předsedou se stal 31. července [[1946]] člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a šéfredaktor jejího moravského deníku Rovnost [[František Píšek]]. Zemský národní výbor pro Zemi moravskoslezskou se tak změnil z obránce zájmů země a jejích obyvatel v poslušný nástroj pražské vlády, vedené předsedou KSČ [[Klement Gottwald|Klementem Gottwaldem]]. === Komunismus === Po [[Únor 1948|únoru 1948]] pak nový komunistický režim začal pracovat na správní reorganizaci Československa. Výsledkem komunistických představ o centralizaci moci bylo kromě jiného zrušení zemského zřízení a zavedení členění republiky na [[Kraje v Česku|kraje]]. Definitivní podobu krajského zřízení schválila vláda Československé republiky na svém zasedání 30. listopadu [[1948]]. Rozhodla o zřízení 14 krajů (včetně Prahy s postavením kraje) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a šesti krajů na Slovensku. [[Národní shromáždění Československé republiky]] podle rozhodnutí [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] odsouhlasilo zrušení členění na [[země]] a úplnou centralizaci správního aparátu. [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] území Československa rozděleno mezi nově vzniklé kraje, které, s výjimkou [[Slovensko|slovenské]] hranice, nerespektovaly dřívější historické hranice zemí. Čechy a země Moravskoslezská současně přestaly existovat jako správní celky. Země Moravskoslezská byla rozdělena na kraj [[Brněnský kraj|Brněnský]], [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovský]], [[Jihlavský kraj|Jihlavský]], [[Olomoucký kraj (1949-1960)|Olomoucký]] a [[Ostravský kraj|Ostravský]]; několik obcí se stalo součástí kraje [[Českobudějovický kraj|Českobudějovického]] a [[Pardubický kraj (1949-1960)|Pardubického]], přičemž hranice krajů vůbec nerespektovaly bývalé hranice zemské. Nejvíce zemské hranice nerespektoval kraj Jihlavský, zasahující hluboko do Čech. == Pozdější období komunistického režimu - Československá socialistická republika == [[9. duben|9. dubna]] [[1960]] pak Národní shromáždění schválilo zákon o reorganizaci územní správy, jímž se rušilo členění platné od roku 1949. Vstoupil v platnost [[1. červenec|1. července]] [[1960]] a výrazně se jím snižoval počet [[Kraje v Česku|krajů]] i okresů. Při jejich projektování nebyla respektována historická hranice. Na základě této reformy byla převážná část území někdejší Země moravskoslezské přerozdělena mezi kraje [[Jihomoravský kraj (1960-1999)|Jihomoravský]] (jehož součástí se však stala i osada [[Jobova Lhota]], patřící k Čechám) a [[Severomoravský kraj|Severomoravský]], zatímco území na severozápadě Moravy⁽¹⁾ bylo začleněno do [[Východočeský kraj|kraje Východočeského]] (od roku [[2000]] součást [[Pardubický kraj|kraje Pardubického]]), a území na jihozápadě Moravy⁽²⁾ připojeno ke [[Jihočeský kraj|kraji Jihočeskému]], jehož součástí jsou (s výjimkou katastrálních území Vesce u Počátek, Prostý a Horní Vilímeč, která v současné době náležejí k českému městu [[Počátky]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]]) dodnes. (1) <small>[[Katastrální území]] Velká Morava, Červená Voda, Šanov u Červené Vody, Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, [[Strážná]], [[Tatenice]], [[Krasíkov (okres Ústí nad Orlicí)|Krasíkov]], [[Lubník]]) a okolí [[Svitavy|Svitav]] a [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]] (katastrální území [[Koruna (okres Svitavy)|Koruna]], [[Třebařov]], [[Rychnov na Moravě]], [[Petrušov]], Staré Město u Moravské Třebové, Prklišov, [[Dětřichov u Moravské Třebové]], Radišov, Kunčina, Moravská Třebová, [[Linhartice]], Gruna, Borušov, Karlín, Svojanov u Borušova, Boršov u Moravské Třebové, [[Mladějov|Mladějov na Moravě]], Nová Ves u Moravské Třebové, Bohdalov u Městečka Trnávky, Pečíkov, Vranová, Vranová Lhota, Stará Roveň, [[Hartinkov]], Vražné, [[Radkov (okres Svitavy)|Radkov u Moravské Třebové]], Petrůvka u Městečka Trnávky, Unerázka, Bezděčí u Trnávky, [[Chornice]], Zadní Arnoštov, Přední Arnoštov, Lázy, Pacov u Moravské Třebové, Stará Trnávka, Malíkov, [[Útěchov (okres Svitavy)|Útěchov u Moravské Třebové]], [[Rozstání (okres Svitavy)|Rozstání u Moravské Třebové]], [[Dlouhá Loučka]], [[Křenov]], Šnekov, Dolní Rudná, Horní Rudná, Janůvky, Moravská Dlouhá, Horní Hynčina, Pohledy, [[Sklené (okres Svitavy)|Sklené u Svitav]], Moravská Kamenná Horka, Moravský Lačnov, [[Javorník (okres Svitavy)|Javorník u Svitav]], Svitavy Město, Svitavy Předměstí, Ostrý Kámen, [[Vendolí]], Čtyřicet Lánů, Moravská Radiměř, [[Hradec nad Svitavou]], Muzlov, Březová nad Svitavou, Moravská Chrastová, Chrastová Lhota, Rozhraní, Bradlné, Horákova Lhota, Želívsko, Březinka, Slatina u Jevíčka, Březina u Moravské Třebové, Malonín, Smolná u Jevíčka, [[Študlov (okres Svitavy|Študlov]], Vilémov u Rozhraní, Bělá u Jevíčka, Jevíčko-Město, Jevíčko-Předměstí, [[Víska u Jevíčka]], [[Jaroměřice]], Biskupice u Jevíčka, Zálesí u Jevíčka, [[Březinky]], [[Vysoká (okres SVitavy)|Vysoká u Jevíčka]], [[Bohuňov (okres Svitavy)|Bohuňov]]</small> (2) <small>Dačicko - katastrální území Rancířov, Hluboká u Dačic, Dančovice, Dešná u Dačic, Plačovice, Bělčovice, Chvalkovice u Dešné, Županovice u Dešné, Písečné u Slavonic, Nové Sady u Písečného, Marketa, Modletice, Staré Hobzí, Nové Hobzí, Báňovice, Václavov u Chvaletína, Slavětín, Chvaletín, Mutná, Ostojkovice, Třebětice, Manešovice, Budíškovice, Vesce u Dačic, Budeč, Horní Slatina, Jersice, Červený Hrádek u Dačic, Prostřední Vydří, Řečice, Volfířov, Malý Pěšín, Hříšice, Kostelní Vydří, Dolní Němčice, Hostkovice u Dolních Němčic, Peč, Hradišťko u Dačic, Urbaneč, Chlumec u Dačic, Nové Dvory, Vnorovice, Holešice u Cizkrajova, Cizkrajov, Slavonice, Maříž, Leštnice, Kadolec u Slavonic, Mutišov, Stálkov, Vlastkovec, Dolní Bolíkov, Dolní Bolíkov-Rubašov, Dolní Bolíkov-Nová Ves, Matějovec, Stoječín, Český Rudolec, Dolní Radíkov, Horní Radíkov, Valtínov, Markvarec, Lipolec, Lipnice u Markvarce, Radlice u Volfířova, Heřmaneč, Velká Lhota u Dačic, Brandlín, Maršov u Heřmanic, Olšany u Dačic, Malý Jeníkov, Velký Jeníkov, Horní Mezeříčko, Horní Němčice, Skrýchov, Sumrakov, Horní Bolíkov, Studená, Jilem, Palupín, Horní Dvorce, Světlá pod Javořicí, Horní Pole, Domašín u Studené, Horní Olešná, Prostý, Horní Vílimeč, Vesce u Počátek, Popelín, Česká Olešná</small> == Pokus o obnovu v roce 1968 == Za [[Pražské jaro 1968|pražského jara]] v roce [[1968]] byl z iniciativy poslanců Jihomoravského kraje a nově založené „Společnosti pro Moravu a Slezsko“ podán „Návrh na státoprávní a územní uspořádání Československé republiky,“ která se měla stát trojdílnou [[federace|federací]] tří státoprávních a rovnoprávných subjektů Čech, Moravy se [[Slezsko|Slezskem]] a [[Slovensko|Slovenska]]. Morava se Slezskem však vyděleny nebyly a stát byl uspořádán na [[národnost]]ním principu dvou hlavních [[národ]]ů Čechů a Slováků. [[Parlament]]em [[Česká socialistická republika|České socialistické republiky]] se stala [[Česká národní rada]], podle jednostranných představ nástupkyně Českého zemského sněmu před rokem [[1918]], ve skutečnosti však také i bývalého Moravského zemského sněmu a Slezského zemského sněmu. Tvořili ji nejen poslanci z Čech, kteří měli většinu, ale též poslanci zvolení na Moravě a ve Slezsku. == Pokus o obnovu po roce 1989 == Ve volbách v roce [[1990]] někteří poslanci moravských politických stran předložili návrh na obnovení zemského zřízení. Předsednictvo ČNR, kde mělo převahu [[Občanské fórum|OF]], jej ve výborech zamítlo. V [[září]] [[1990]] byly předsedkyni ČNR [[Dagmar Burešová|Dagmar Burešové]] předloženy [[petice]] občanů požadující rehabilitaci země Moravskoslezské, ty však svůj účel nesplnily. V 90. letech existovaly ještě další snahy o obnovu Moravy jako samostatné historické země, ty však vyšly naprázdno. Dne [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] vstoupil v platnost zákon, který rozdělil území České republiky na 14 [[Kraje v Česku|krajů]]. Ty opět nerespektují historické hranice Moravy a Slezska. Kraje Jihomoravský a Severomoravský byly na jeho základě rozděleny mezi nové kraje [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] (původně Ostravský), [[Olomoucký kraj|Olomoucký]], [[Zlínský kraj|Zlínský]], ''(zmenšený)'' [[Jihomoravský kraj]] (původně Brněnský kraj), a [[Kraj Vysočina|Vysočinu]] (původně Jihlavský kraj). == Vrcholní představitelé země Moravskoslezské v letech 1928-1948 == === Moravskoslezští zemští prezidenti === *[[1928]] - [[červen]] [[1939]] [[JUDr.]] [[Jan Černý]] *červen 1939 - [[23. leden|23. ledna]] [[1941]] JUDr. [[Jaroslav Jan Caha]] *[[1. květen|1. května]] 1941 - [[7. listopad]]u 1941 JUDr. [[Jaroslav Mezník (1884-1941)|Jaroslav Mezník]] *poté již funkce nebyla obsazena === Zemský viceprezident v letech 1939-1945 === *[[Karel Schwabe]] === Předsedové Moravskoslezského ZNV === *[[12. květen|12. května]] [[1945]] - [[31. červenec|31. července]] [[1946]] [[František Loubal]] <ref>{{Citace monografie| příjmení = Čapka | jméno = František | odkaz na autora = | titul = Dějiny Moravy v datech | vydavatel = Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. | místo = Brno | rok = 2001 | isbn = 80-7204-219-X | kapitola = Moravskoslezská země v období republik | strany = 191 | jazyk = čeština }}</ref> *31. července 1946 - [[28. duben|28. dubna]] [[1948]] [[František Píšek]] <ref>{{Citace monografie| příjmení = Čapka | jméno = František | odkaz na autora = | titul = Dějiny Moravy v datech | vydavatel = Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. | místo = Brno | rok = 2001 | isbn = 80-7204-219-X | kapitola = Moravskoslezská země v období republik | strany = 193 | jazyk = čeština }}</ref> *28. dubna 1948 - [[31. prosinec|31. prosince]] 1948 [[Karel Svitavský]] <ref>{{Citace monografie| příjmení = Čapka | jméno = František | odkaz na autora = | titul = Dějiny Moravy v datech | vydavatel = Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. | místo = Brno | rok = 2001 | isbn = 80-7204-219-X | kapitola = Moravskoslezská země v období republik | strany = 194 | jazyk = čeština }}</ref> == Reference == <references/> == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Gawrecká | jméno = Marie | odkaz na autora = | rok = 2004 | titul = Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918-1938 | vydavatel = Slezská univerzita v Opavě | místo = Opava | isbn = 80-7248-233-5 }} * {{Citace monografie | příjmení = Gawrecki | jméno = Dan | odkaz na autora = Dan Gawrecki | spoluautoři = a kol. | rok = 2003 | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | počet stran = 656 | isbn = 80-7248-226-2}} {{Administrativní dělení Československa}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Země Československa|Moravskoslezská]] [[Kategorie:Dějiny správy v Česku]] [[Kategorie:České země|Moravskoslezská]]

Návrat na stránku „Země Moravskoslezská“.